Wismut Aue - FC Sankt Pauli
Sraz našeho třetího výletu za Aue během krátké doby byl na hlavním pražském nádraží v 7:10. Všichni se dostavili před stanovenou dobou, jelikož už byly v platnosti pokuty za různé prohřešky. Po dokoupení zásob naše kroky zamířily na šesté nástupiště, kde už stál vlak, který nás odvezl do Sokolova. Sotva se vlak odlepil od nástupiště, tak začala konzumace lihovin, aby nám cesta lépe utíkala. Někteří nasazené tempo nezvládli a začali si prohlížet oční víčka zevnitř. V nastoleném trendu pokračovali v průběhu cesty ještě několikrát. V Sokolově proběhlo zakoupení jízdenek na trat Sokolov – Kraslice, neb na téhle trati neprovozují dopravu České dráhy. Po něco málo přes půl hodinku trvající jízdě jsme přijeli do Kraslic, kde velitel zájezdu zajistil ubytování ve velmi příjemném penzionu. Po vystoupení z vlaku kontaktoval majitele, že jsme již v Kraslicích. Po telefonátu nastala velmi zajímavá cesta směr penzion. Výsledkem bylo několik ritbergru, lutzu a axlu, že by se že by se za ně nemusela stydět Katarina Witt. Za předvedené vystoupení bychom určitě všichni dostali plný počet bodů, protože nikdo nespadl. Asi po patnácti minutách se před námi vynořilo naše ubytování. Pár minut na to přijel majitel a zavedl nás do pokoje. Po vyřízení formalit a zjištění, kde se tu dá zajít na oběd, jsme si rozdali vánoční dárečky. Jelikož nás tlačil čas, vydali jsme se směr restaurace, kterou nám poradil pan majitel. Hospůdka velmi příjemná, jídlo též, jen to pifko nic moc. Náš další vlakový přesun byl za hranice do městečka Klingenthal, odkud jel fan bus do Aue. Bylo asi půl hodiny do odjezdu, tak jsme si sedli na jedno. Po příchodu na zastávku se pomalu začali scházet spolucestující a za chvíli již přijel autobus. Naše skupinka se usadila vzadu. Cesta měla trvat kolem hodiny a půl. Jako občerstvení byly nachystány basičky piv. Čestné kolečko celým autobusem udělala i láhev ajerkonaku. Uprostřed země nikoho proběhla jedna kuřácko – čúrací zastávka. Všichni jsme v autobuse obdivovali řidičovo řidičské umění vzhledem podmínkám na silnici. Asi 45 minut před výkopem autobus zastavil na parkovišti kousek od stadionu. Zakoupili jsme vstupenky a šli na stadion. Zde si u stánku jeden fanatik vyměnil triko zakoupené při minulém utkání. Člověk by čekal, že vzhledem k počasí budeme pít něco teplého. Nee, my furt musíme lemtat to pivo…:-D. Počasí se bohužel projevilo i na počtu diváků, kterých si na tohle utkání našlo cestu 8700. Hostů přijelo kolem 2000. Po celý zápas se moc neprojevovali, což byla škoda, mohlo by to atmosféru utkání posunout o kousek výš. Co se týče samotného utkání, rozhodčí pokračovali v nastoleném trendu a opět připískávali hostům. Hned na začátku měli hráči Aue možnost kopat penaltu, bohužel se potvrdilo pravidlo, že penalta se nedá chytit, jen špatně kopnout. Kdo ví, jak by se utkání vyvíjelo, kdyby byla penalta proměněna. Od té doby začali diktovat tempo hry hráči hostujícího týmu. Jejich snaha byla zakončena dvěma brankami. Sektor P, kde je kotel domácího týmu, si pro dnešní utkání připravil dvě chorea. Naše skupinka trávila první poločas v našem oblíbeném sektoru a na druhý se přesunula do kotle. Po skončení utkání naše kroky zamířily pro jídlo na zpáteční cestu do Klingenthalu. Přesně v 10 večer bus zastavil tam, kde nás odpoledne nabral. Několik chvil předtím jsme si zavolali taxíka z Kraslic, jelikož vlak nám jel až za hodinku. Za velmi sympatickou cenu nás odvezl před penzion, kam si šla první půlka výpravy dát pivko čekajíc na druhou část. Tím byl završen první den.
Druhý den po probuzení konstatoval kmet výpravy, že se dneska rozhodl simulovat a že nikam dneska nejede. Tak byl náčelníkem jmenován druhý nejstarší kmet. Po spáchání hygieny jsme vyrazili na Kraslické nádraží. Vlak byl solidně naplněn lidmi mířícími na vánoční trhy do Německa. Prostor vozu byl solidně prosycen vůní ruzných lihovin. Vedle nás sedící dámy to vzaly z gruntu, původně jsem si myslel, že plastových hrníčků pijí čaj. Když posléze jedna z dam vytáhla vývrtku a láhev vína, došlo mi, že čaj to asi nebyl. Po dopití vína přišla na řadu medovina. Původní plán jet do Zwickau padl a jelo se do Plauenu s případnou návštěvou již zmíněného Zwickau, pokud by to v Plauenu stálo za prd. Při jízdě tramvají to vypadlo bídně, ale rozhodli jsme se vystoupit u nákupního centra. Po chvíli jsme zjistili, že nápad to byl dobrý. Po projití nákupního centra se před náma vynořila věž místní radnice a první stánky. Centrum vánočních trhů bylo nedaleko na náměstí. Hned u prvního stánku jsme se občerstvili svařákem, který byl opravdu lahodný a jak je již v Německu tradicí, z velmi hezkých hrníčků. Po dopití jsme si šli prohlédnout, co zdejší vánoční trh nabízí zajímavého. Byla to taková klasika vánočních trhů, od stánků s občerstvením, s nápoji pro zahřátí, krušnohorským uměním a i něco na sebe by tu člověk našel. U jednoho stánku zaujaly velitele zájezdu bramboráky, které fakt vypadaly dost dobře, tak sem si je dal i já. Hned vedle byl stánek s horkýma nápojema, ze kterých jsme znali jen svařák. Zbytek nám byl zcela neznámý. Jednoho z nás zaujal nápoj s názvem Heisser Hugo tak, že celou návštěvu trhů nepil nic jiného.Poté jsme se přesunuli k dalšímu stánku, kde měli i točené pivko. Nemusím asi psát, že někteří si jel dali. Vypadalo to docela zajímavě, mrzne, padá sníh a popijíš pivko… :). Jeden člen naší výpravy si šel do jednoho stánku koupit půlmetrovou klobásu. Jakmile se vrátil, hned si musel ještě někam odskočit a řekl nám, at mu ji pohlídáme. To byl kardinální omyl. Z půlmetru jsme mu ji krásně zakrátili tak, aby mu z pečiva nic nepřečnívalo… :). Z přesunu do Zwickau nakonec nic nebylo. Asi hodinku před odjezdem vlaku jsme se přesunuli do nákupního centra, kde jsme ohřáli a dali si výborný jahodový řez s kávou. Pak naše cesty zamířili směr nádraží, kde bylo zakoupeno občerstvení na cestu zpět a nějaký ten pohled. Dva členy výpravy čekala cesta do Prahy, zbytek vystoupil v Kraslicích. Co se dělo další den. To se dozvíme z vypravění zbytku zájezdu...
