Úvodní stránka > SGayD - Wismut Aue

SGayD - Wismut Aue

12.11.2013 11:32

Sraz dalšího putování za mužstvem našich srdcí byl na Letňanech půl hodiny před obědovou hodinou. Zde nás vyzvedl vedoucí zájezdu a jeli jsme do Mělníka pro posledního fanatika. Tam jsme zvládli i menší byznys, když došly rohlíky na párky v rohlíku a jeden z nás se nabídnul, že dodá něco ze svých zásob. Buď byly rohlíky moc malé nebo párky moc velké, ale řidič to odskákal bundou od hořčice, na které obsluhující pán rozhodně nešetřil. Konečně jsme vyrazili směr Kadaň, kde bylo ubytování. Po příjezdu jsme si hodili věci na byt a šli na oběd do naší oblíbené Věžičky. Padly rundy kořalek, oběd, kořalky, pifka. Před půl 6 se naše kroky odebraly směr zimní stadion, kde bylo v plánu shlédnout utkání mezi Kadaní a Šumperkem. Něco jsme viděli, ale moc toho nebylo. Po hokeji naše kroky opět vedly směr Věžička, kde se opět pokračovalo v popíjení neskutečného množství piv. Před půlnocí jsme se nějakým způsobem ocitli v postelích, jelikož vstávací hodina byla stanovena na nekřesťanskou hodinu nebo jak naše babičky říkaly, na hodinu mezi psem a vlkem. Ráno bylo krušné, kdo by to v Kušných horách čekal... Vedle v pokoji bylo prej celou záhadně teplo, prý i vypli topení.

Lehce po čtvrté hodině se auto rozjelo a zamířilo směr Aue, kde jsme jej zaparkovali a další cesta měla proběhnout ve vlaku. Před půl šestou naše fanatické auto zastavilo před Aue Hauptbahnhof. Zde to v tuhle hodinu vypadalo, že nás pojede tímto spojem jen pár, ale jak se blížil čas odjezdu, tak se prostor před nádražím začal barvit do fialova. Samozřejmě zde čekal i autobus fízlů. Jedenáct minut po šesté hodině se vlak dal do pohybu směr Zwickau, kde proběhl přestup směr Scheiss Dresden. Proběhlo zde nakupování jídla a hlavně kafat, páč dozvuky kořalkovo pivní smrští ze soboty se ozývaly ještě ted. Pár minut po půl osmé začala dvouhodinová cesta směr Dresden. Že usínat ve vlaku se nevyplácí se během cesty přesvědčil i jeden z fanatiků Aue, který byl lihovkou pomalován obrázky, za které by se nemuseli stydět ani Renoiar s Rembrandtem dohromady. Před desátou hodinou vlak zastavil na hlavním nádraží Drážďany. Zde už na nás čekal člověk, co nám zajistil lupeny na dnešní utkání. Díky moc Heiko! Po několika minutách čekání jsme vyšli před nádraží, kde už čekaly busy, které nás odvezly na stadion. Z tlampačů nám bylo řečeno, že se stadion otevře tři hodiny před zápasem. Stalo se a po nezbytné prohlídce se fialová vlna ocitla v útrobách statku. Do začátku zbývalo nějakých dvě a půl hodiny. Zakupilo se něco málo z nabídky zdejších občerstvoven a přemýšleli jsme, co tu budeme takovou dobu dělat. Brány sektoru se otevřely asi dvě hodiny před začátkem. Zaujali jsme místa v polovině sektoru, který byl zaplněný tak z třetiny. Na protější straně, v sektoru domácích, se chystalo choreo. Hodinu a půl před začátkem se pomalu začal plnit jak zbytek stadionu, tak i náš sektor. Oba sektory si pomalu začaly vyměňovat srdečné pozdravy a začaly se ladit hlasivky. Konečně nadešel čas výkopu. K utkání samotnému. Šance byly na obou stranách, rozhodčí tlačil Dynamo, Aue od 24. minuty hrálo o jednoho hráče méně, ale na kvalitu samotnou to až na pár míst vliv nemělo. Poločas skončil 0 : 0. Druhý poločas konečně přinesl i gól, bohužel do sítě fialek. Hráči Aue jsou v Drážďanech specialisty na góly v posledních minutách utkání a toto se potvrdilo i v dnešním utkání, kdy se z nenápadné akce zrodil vyrovnávací gól. Krom sektoru Aue celý stadion po tomhle gólu ztichnul, jen nějak nechápu proč, vždyť na tyhle situace musí být fans Dynama zvyklí… :) Několik okamžiků po gólu následoval roh Aue, branka nepadla a tak za pár sekund sudí fouknul do píšťalky a utkání ukončil. Atmosféra mače byla jedním slovem wau. Oba tábory fans neustále povzbuzovaly, vyjádřily si vzájemné sympatie, proběhla i menší zkouška silvestrovských rekvizit, ale jelikož nebyli dotyční se zkouškou spokojeni, tak si ji ještě zopakovali na nádraží. Počitadlo diváků se zastavilo na čísle 30 084, což byl dle hlásání hlasatele rekord stadionu. V sektoru hostí byla doslova hlava na hlavě, dle údajů z internetu se tam vměstnalo kolem 2 500 fans. Proběhla děkovačka hráčů a sektor se po odchodu domácích fans pomalu začal vyprazdňovat. Od policistů jsme se dověděli, že naše autobusy směr nádraží pojedou zhruba za půl hodiny. Stalo se a rozjeli jsme se na hlavní nádraží. Po pár minutách autobusy zastavily. Zde nás čekalo čekání na vlak za dohledu četníctva. Konečně nás vypustili do vlaku a velitel zájezdu se dal dokonce do pohybu, skoro by se to dalo nazvat i během. Byli jsme rádi, protože po skoro pěti hodinách stání jsme toho měli plné nohy.S malým zpožděním se vlak rozjel směr Zwickau. Naším vlakem jelo i několik fanoušků SGayD, kterým bylo na zastávkách řečeno, co si o nich myslíme. Před Chemnitzem se ozval rozhlas, ze kterého nám bylo řečeno, že nás ACAB nepustí ve Zwickau do hlavní haly, ale rovnou si předjeme na nástupiště do vlaku. Rychle jsme zakoupili něco na piti a nějaké to občerstvení. Předposlední úsek našeho tripu za fotbalem trval něco málo přes půl hodiny. V Aue jsme rychle nastoupili do auta a vyrazili do Prahy, kde jsme byli kolem čtvrt na dvanáct, na Letňanech vystoupila první polovina fanatiků a zbytek jel dál. Co říci závěrem…??? Kdo nebyl, může litovat. Domluvil jsem. SCHEISS DYNAMO.