Bavorská epizoda
Srazová hodina byla stanovena na 5:45 na pražském hlavním nádraží na již tradičním místě u pokladen. Zde zjištujeme, že z původního velkovýjezdu se stává komorní akce o třech dějstvích. Při kupování jízdenek se vyskytne menší zádrhel, který je ale vzápětí vyřešen. Usedáme do kupé a vyrážíme na pětihodinovou jízdu nach Bavaria.
První přestup se koná v Chebu, kde kuřáctví vdechne něco nikotinu, než se vydáme na další cestu. Jakmile dosedneme, zjistíme, že společnost nám budou dělat dva velmi sympatičtí a okouzlující spolucestující. Ještěže vzápětí vysedáme a to už si nás do parády bere místní ACAB, nás pokládá za fanoušky kategorie C a lustruje nás. Při čekání na spoj do Regensburgu dumáme nad tím, kterým spojem asi tak fans Aue pojedou a že při správné konstalaci hvězd bychom mohli do Regensburgu dorazit stejným vlakem. Naše odhady byly úplně ty nejlepší a po vystoupení a seskupení se před nádražím vyrážíme v policejním kordonu ke stadionu. Cestou se několikrát zastavuje, skanduje se, prostě pohodička. Najednou se dav zastaví, čekáme, co se bude dít. Začne se dít pro nás velmi sympatická věc, jde se hromadně na pivo. Konstatujeme, že místní tekutý chléb je sehr gut a jdeme na statek. Před pokladnama stojí fronta velká než větší, a tak se procpeme, koupíme lupeny, vyčkáme tradiční ošahávačku a vkročíme na stadion. Tolik fialové barvy dohromady jsme snad ještě nikdy neviděli. Při pohledu vzhůru to vypadá, že by se i počasí mohlo vydařit. Nevydařilo se, během utkání začalo poměrně solidně foukat, a tak jsme se zahřivali fanděním. Hosté měli v hledišti převahu, na hřišti už to tak jednoznačné nebylo a zapás skončil, tak jak skončil. Dvě třetiny naší grupy si jdou po skončení utkání vyzvednout pečlivě ukryté suvenýry. Poté usedáme do hospůdky, kde dáme nějaké to pifko a něco k jídlu. Protože je to poměrně kus cesty k nádraží, tak platíme a vyrážíme. Na vlákači kupujeme zásoby na cestu. Ve vlaku jsou všechny kupé obsazena, a tak usedáme do prvního, ve kterém sedí jen jeden pasažér. Hned si sdílíme dojmy z dnešního dne, ale vzápětí nás přemáhá únava z celého dne. Kousek před Furthem přichází policista, který nás lustruje. Během pár sekund nám podává doklady, u našeho spolucestujícího to trvá déle, jelikož si ho proklepávají přes centrálu. To už se pomalu přiblížil Furth, my vysedáme a nastupujeme do busu do Pilsenu. Tu celou prospíme a pokud by bus v Plzni nekončil, jezdíme tam dodnes. Cestou do Prahy se nic převratného neudálo, dvě třetiny vystupují na Smíchově a já, který tenhle článek píšu, jsem jel až na hlavák. Škoda pro ty, co nakonec nejeli, můžou litovat.